Sem šťastnej

Autor: Filip Čenžák
Žánr: poezie
Nakladatel: "Pan Nakladatel" Filipa Čenžáka
Rok vydání: 2013
Počet stran: 45
Vazba: brožovaná

Anotace: Básnická sbírka "Sem šťastnej" je soubor nejlepších volně vázaných veršů, které autor Filip Čenžák vytvořil za posledních deset let.

BÁSNIČKY. Nemůžu říci, že jsem nad poezií vždy ohrnovala nos. To opravdu ne, ale že bych ji sama nějak vyhledávala, to se říct taky nedá. Najde se pár básnických sbírek, které mám nadevše ráda a jejichž četba ve mně zanechala hluboký dojem. Kromě již tradičního Máchova Máje, Erbenovy Kytice či Seifertovy Maminky, to byla především proletářská sbírka Host do domu Jiřího Wolkera, dále beatnické sbírky Václava Hraběte a v neposlední řadě básničky Karla Kryla. Tvorbu těchto českých autorů (především posledních dvou) jsem měla na střední škole nejraději a doslova jsem je – s prominutím – „žrala“. Čas od času, tedy zavítám do knihovny, abych si je znovu mohla připomenout.

Ale jak jsou na tom básničky jednadvacátého století? To, upřímně, opravdu nevím. A ani po přečtení „Sem šťastnej“ jsem to ještě nezjistila. Ne, že bych před nimi zavírala dveře, ale nevyhledávám je a ony zase nevyhledávají mně.

Nedávno se mi však do rukou dostala sbírka „Sem šťastnej“ od Filipa Čenžáka, pro něhož jsou tyto básničky prvním literárním počinem. Co jsem si myslela o této útlounké knížce poprvé? Hm, tak podle nápisu i podle obálky jsem si říkala, že to určitě bude něco pozitivního, něco slunečného, něco milého. A… opak byl bohužel (bohudík) pravdou. Alespoň jsem se utvrdila v tom, že opravdu nemám šestý smysl a o nějaké poezii překypující optimismem a energií se v tomto případě opravdu mluvit nedá. Ale to rozhodně není důvod k tomu, abych ji hned odložila. Musím říci, že i když na mně těch dvacet básniček působilo dost depresivně, byly velmi vydařené a právě díky podobnosti dílu Václava Hraběte, jsem si je velmi oblíbila. Básničky Filipa Čenžáka se nesli v dekadentním duchu – překypovaly pesimismem, pocity zmaru, cynismem, ale i citlivostí. Básničky jsou psány hovorovým jazykem a i přes samotné téma nejsou vulgární. Nějaké typické jazykové prostředky v tomto případě opravdu nečekejte – na nějaké střídavé či sdružené rýmy, oxymórony, básnické figury či třeba zvukomalbu zde nebylo místo (a ani by se to sem nehodilo). Díky volnému verši, kterým jsou básně psány, působí velmi autenticky.

 

A na závěr mi zbývá doporučení. „Tuto knížku doporučuji všem.“ se v tomto případě moc nehodí. Tyto básničky opravdu nebudou pro každého tím „pravým ořechovým“, ale kdo má rád poezii – současnou poezii a navíc z pera mladých českých autorů, tak si myslím, že by se vám právě tato sbírka mohla líbit. „Sem šťastnej“ sice není žádné veledílo, ze kterého jsem byla paf. Také se tam našlo pár básniček, které byly méně vydařené, ale většina se autorovy opravdu povedla a pokud vám tedy nevadí číst taky něco méně šťastného, rozhodně doporučuji. Jak jsem již napsala, mně se básničky (až na pár výjimek) zamlouvaly moc a určitě si je zase někdy přečtu.

Hodnocení: 5/5

A na závěr jedna z mých oblíbených...
 

… prostě…

Měl bych na sobě vytahaný triko

a o čtyři čísla větší džíny

Sestřih jak hipík ze šedesátek

a dojem, že móda znamená Kenvelo a Nike

Cpal bych se smažákem, hranolkama, tatarkou

a strašně se divil, že se cejtím tak mizerně

Nejspíš by se ze mě dál stával lidoopí

hrbící se nad klávesnicí počítače,

co dávno zapomněl,

kterým směrem se jeho evoluce vydala

Neuměl bych si dopřát,

rozmazlovat se,

hýčkat se jako to nejcennější v celým vesmíru

 

…

Prostě jen chci říct,

že je dobrý ohlédnout se,

a vyděsit sám sebe

Protože jen tak víš,

že se děje něco dobrýho

A prostě jen myslím,

že je díky tobě svět o dost půvabnější (Sem šťastnej, str. 15-16)

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství "Pan Nakladatel" Filipa Čenžáka, jehož spolupráce si velmi vážím.