Pařížská manželka

Autor/ka: Paula McLainová
Překladatel/ka: Eva Fuxová
Žánr: beletrizovaný životopis
Nakladatel: Metafora
Rok vydání: 2011
Počet stran: 368
Vazba: vázaná

Anotace:

Dychtivost počínající lásky, proplétání citů a vztahů i bolest nečekaného, leč nevyhnutelného rozchodu, to všechno se vine příběhem manželství Hadley Richardsonové s Ernestem Hemingwayem.

Na počátku je to jen mladík se sžíravou touhou uchopit mnohotvárnost světa a přetavit ji do slov, trpící děsivými nočními můrami z války a mučivou nejistotou. Poválečná Paříž je uvítá svými kavárničkami, uměleckými salony a nekonečnými večírky. Ernestovo ego trpí nedostatkem uznání, ale přesto hltá život naplno, fascinován jím stejně jako smrtí – na stránkách svých děl i v krvavé býčí aréně, kam se vrací, i když už se mu všechno hroutí pod rukama. Jejich divoká, bytostná láska jako by strávila sama sebe a dospěla k hořkému, přesto však osvobozujícímu konci…
 

Nedávno se mi do rukou dostala knížka Paní Hemingwayová od Naomi Woodové, díky které jsem měla tu čest „seznámit se“ se čtyřmi manželkami světoznámého spisovatele Ernesta Hemingwaye. Nejednalo se však o životopis v pravém slova smyslu, ale o beletrizovaný životopis, v němž jsou sice zachována skutečná jména postav, které v něm vystupují, konkrétní události z jejich života, ale zbytek už je ryze autorčinou fantazií, ale i tak to podle mého názoru neznehodnocuje kvalitu díla. Z Hemingwayova kvarteta manželek mi k srdci nejvíce přirostla Hadley – Ernestova první manželka, tudíž když jsem se dozvěděla, že nakladatelství Metafora vydalo v roce 2011 knížku Pařížská manželka věnovanou právě Hadley, tetelila jsem se radostí a zkrátka jsem si ji musela přečíst a již teď vám prozradím, že jsem udělala dobře.

 

***

 

Hadley Richardsonová je tichá, osmadvacetiletá dívka s pochmurným dětstvím, pro kterou byly láska a štěstí cizími pojmy, až do doby než poznala Ernesta Hemingwaye – mladého charismatického chlapce, s mládím „pošlapaným“ válkou a neutuchající touhou stát se slavným spisovatelem. Jejich postupné seznamování a sbližování formou dopisů bylo tak romantické. Pokaždé, když Hadley našla v poštovní schránce pomuchlaný dopis od Ernesta, radovala jsem se s ní a přála jí všechno štěstí na světě. A Ernest? Do toho jsem se na začátku zamilovala také, ale později ho nenáviděla a prostě neuměla pochopit…

 

Mám o psaní spoustu představ – tolik toho chci vidět a cítit a dělat. Řekni, pamatuješ si, jak jsi hrála na piano a vlasy se ti třpytily a jak jsi vstala a přišla za mnou na pohovku a řekla: „Utrhneš si mě, Begonie?“

Utrhneš si mě, Hash?

Přijedeš už a smrtelně vážně mě ujistíš, že jsi to skutečně ty? (Ernestův dopis Hadley, str. 49)

Hadley neodolala jeho kouzlu a stala se jeho manželkou a mladý pár se vydal vstříc osudu do Paříže, kde se postupně seznamovali s američtími spisovateli tzv. „ztracené generace“, jako byli Gertrude Steinová, básník Ezra Pound či Francis Scott a Zelda Fitzgeraldovi – ano, Paříž v té době byla zkrátka zajímavým místem protkaným zajímavými lidmi, se kterými měli manželé Hemingwayovi tu čest seznámit se.

 

Tento věrohodný pohled do života slavného spisovatele a jeho pařížské manželky, vás pohltí již po první stránce. Autorčina citlivost, jež do příběhu vnesla, dokonale popsaný životní styl, místa i události té doby byly fascinující. Knížka mě natolik vtáhla do děje, že jsem s nedočkavostí „hltala“ stránku po stránce – i když jsem věděla, jak to celé dopadne. Díky bravurním popisům Paříže ve dvacátých letech minulého století mi připadalo, jako bych tam byla – procházela se po břehu Seiny, poslouchala Hadley, když hrála na piano Rachmaninova, s úsměvem pozorovala Hadley a Ernesta, jak za doprovodu gramofonu protančí noc či popíjejí kávu v oblíbené kavárně na Saints-Pères.

Hlavní důraz byl v příběhu kladen na důležitost slov a okamžiků, díky kterým se naši hlavní hrdinové buď vznášeli v oblacích, nebo naopak zažívali zoufalství a beznaděj. Paula McLainová vypráví přímočaře a nekomplikovaně, podobně jako Hemingway.
 

Pařížská manželka je silným příběhem o lásce, ctižádosti a zradě dvou mladých lidí na pozadí pozoruhodné doby a místa.

Autorka napsala srdceryvný příběh poskytující velký čtenářský zážitek. Hadley byla úžasná žena, kterou jsem obdivovala a knížek o ní není nikdy dost.
Chcete-li se do tohoto příběhu začíst, nemusíte být nutně fanoušky Hemingwayových knih. Ani já bůhvíjaká fanynka jeho knih nejsem, ale číst o jeho životě a především o životě jeho blízkých je něco jiného, něco neotřelého, něco emočně silného…
Zkrátka knížka mě pohltila, odzbrojila, rozzlobila i dojala – to samé jistě udělá i s vámi, proto neváhejte s četbou.

 

Hodnocení: 5/5
 

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Metafora, jehož spolupráce si velmi vážím.