středa 10. dubna 2019

Veganská kuchařka: chutné recepty a tipy pro vaše zdraví

Autorka: Cinzia Trenchi
Překladatelka: Eva Procházková
Žánr: kuchařka
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 168
Vazba: vázaná
Anotace:
Veganství je zdravé pro tělo i životní prostředí a navíc - tato jídla mohou být i velmi chutná! Přírodní léčitelka a novinářka Cinzia Trenchi sestavila recepty na jednoduché pokrmy, které obsahují množství luštěnin, zeleniny, ovoce, celozrnných obilnin, semen, koření a bylinek.

Kniha je rozdělená do dvou hlavních částí. V úvodu je přehledný seznam základních potravin, jejich vlastností a možností použití. Následuje receptová část s podrobným návodem, doplněná úžasnými fotografiemi hotových pokrmů.
Vychutnejte si výbornou polentu z krupice a prosa, polévku z divokého hrachu s bramborovými gnocchi, uzené tofu s kořením a chilli papričkami, celozrnné těstoviny s olivami a cherry rajčaty nebo lahodný závin s banány a jahodami.

Po vyzkoušení těchto jídel vám už živočišné produkty nebudou nikdy chybět.

Rádi byste ochutnali něco zdravého, výživného a chutného a to navíc bez použití živočišných produktů? Zkuste do svých receptů zařadit více obilnin, luštěnin, zeleniny a ovoce.Představuji vám Veganskou kuchařku italské přírodní léčitelky, novinářky a fotografky na volné noze Cinzii Trenchi, která by pro vás mohla být tou správnou volbou. Jak už název napovídá, všechny recepty uveřejněné v této knize jsou veganské - tedy, jak už bylo zmíněno výše, bez použití živočišných produktů a to i vajec a mléka. Autorka má na svém kontě již pěknou řádku kuchařek vycházejících u nakladatelství White Star Publishers  a nyní si můžeme díky nakladatelství Omega uvařit něco i my. 

Kuchařka je rozdělena do dvou hlavních okruhů: po autorčině úvodním slovu následuje první: několikastránkový přehledný seznam základních potravin. Najdeme zde nutriční vlastnosti a možnosti použití obilnin, luštěnin, ovoce a zeleniny (a to i takových druhů, které jsou u nás běžně dostupné). Následuje část s recepty, které jsou taktéž přehledně rozděleny na: recepty s obilninami, luštěninami, ovocem a zeleninou



Každému receptu je vyhrazena jedna dvojstrana, přičemž na straně levé nalezneme seznam ingrediencí, stručný postup v 3-5 krocích. Nechybí zde ani graficky znázorněná doba přípravy a vaření, počet porcí a náročnost daného receptu. Každý recept je navíc doplněn o fotografii, díky níž se můžeme nechat na daný recept navnadit. Uvařte si třeba kuličky z quinoy a hnědé rýže, pyré z fazolí fava, zapečenou zeleninu se sójovou smetanou, tyčinky ze sušených jablek a brusinek. V knize mj. najdete i řadu rad a doporučení: např. pro připomenutí autorka uvádí, že ovoce je dobré konzumovat buď před jídlem, nebo jako svačinku během dne nebo že o luštěninách je všeobecně známé, že jsou pro bohatství na bílkoviny důležité pro každou stravu. 

Nenechte se při výběru vhodné kuchařky odradit cizími autory. I v této kuchařce se kromě méně známých ingrediencí, setkáme především s těmi, které jsou v dnešní době sehnatelné kdekoliv a kdykoliv během roku. Méně známé, lépe řečeno, hůře sehnatelné ovoce či zeleninu, můžeme nahradit místními sezónními druhy. Na své si v této kuchařce přijdou milovníci slaného i sladkého, přesvědčíte se jak jednoduše a zároveň chutně lze nakombinovat obiloviny a ovoce. Tuto kuchařku s množstvím chutných a inspirativních receptů doporučuji nejenom veganům, ale zkrátka všem, kteří si chtějí pochutnat a zároveň přispět ke zlepšení svého zdravotního stavu a celkové pohody. Zkuste některý recept od Cinzii Trenchi a zjistíte, že jíst zdravě znamená jíst i velmi chutně!

Pokud Vás Cinzia Trenchi oslovila buď již vydanou knihou Detox - Praktické recepty a tipy pro čisté jídlo, či Veganskou kuchařkou, mám pro Vás dobrou zprávu. Nakladatelství Omega připravuje i její další 2 knihy: Jídlo pro sportovce a Chytré jídlo.

Hodnocení: 5/5


Knihy z edice Knihy Omega můžete zakoupit na:



Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velmi vážím.

neděle 22. října 2017

Srdečné, dojemné a krásně napsané, to je Poppy Day

Série: Není větší lásky, #1
Autorka: Amanda Prowse
Překladatel: Jan Stibor
Žánr: román
Nakladatel: Omega
Rok vydání: 2016
Počet stran: 312
Vazba: vázaná
Anotace:
Poppy Day byla od chvíle, kdy si vzala svou dětskou lásku Martina, velmi šťastná. Manžel ale musel odjet do války daleko od domova a Poppy nezbývalo nic jiného, než počítat dny zbývající do jeho návratu. Jenže jediné zaklepání na dveře dokáže převrátit celý život na ruby. Martin byl zajat a je držen jako rukojmí v nebezpečném Afghánistánu. Armáda pro jeho osvobození nemůže nic udělat, proto se Poppy rozhodla, že ho musí nějakým způsobem dostat domů. Co ale zmůže jediná žena, sama v cizí zemi, pro záchranu muže, kterého tak vroucně miluje, a jak vysoká je cena, kterou by za to měla zaplatit?


Moderní love story odrážející svět, ve kterém žijeme, svět 21. století z pohledu manželky, jejíž manžel je členem armády.

Pod mýma rukama prošla již pěkná řádka knih. Ale nejraději mám takové, které mi dají něco víc. Takové, z nichž si po dočtení odnesu kousek jich samotných, takové, které se pak ještě na delší dobu uhnízdí v mé mysli. K oněm jedinečným příběhům řadím i knihu Poppy Day, která se díky nakladatelství Omega zanedlouho dostane i na pulty českých knihkupectví.

O životě, o ztrátě, o naději a především o bezpodmínečné lásce – taková je kniha Poppy Day autorky Amandy Prowse, která z vlastní zkušenosti velmi dobře ví, o čem píše.
Vojáci nasazení na zahraničních misích jsou bezesporu hrdinové, stejnou titulaturu si ovšem zaslouží i jejich manželky či partnerky, které nejsou o nic menší hrdinky. Přesně tak, jako je nepředstavitelně náročné povolání vojáků, je i nepředstavitelně náročné odloučení od vlastních rodin. Své o tom ví i ústřední hrdinové románu Poppy DayPoppy a Martin – mladí lidé, kteří se znají již od útlého dětství, společně prožili spoustu útrap, ale nikdy se neodloučili. Až do chvíle, kdy Martin přijme nabídku účastnit se mise v Afghánistánu a Poppy nezbude nic jiného, než odpočítávat hodiny a minuty do jeho návratu... Jedno zaklepání na dveře a jedna informace však přimějí Poppy k vážnému životnímu rozhodnutí –  a to vše pro záchranu muže, kterého tak vroucně miluje...

Díky svědomitému a upřímnému autorčinu stylu psaní se z vás při čtení nestane pouhý čtenář, ale aktivní účastník příběhu. Tak barvitě v knize byli zobrazováni lidé, atmosféra i samotné prostředí. Pasáže z vojenského prostředí – samotný výcvik nebo podmínky v Afghánistánu – byly autorkou velmi zajímavě podané. I do tak vážného tématu dokázala autorka zakomponovat jemný humor a vytvořit tak nenapodobitelnou kombinaci. Autorku tohoto skvěle napsaného příběhu o lásce, lidskosti, velké ztrátě a odvaze, jejíž knihy okupují horní příčky žebříčku prodejnosti knih, si zcela jistě velmi rychle oblíbíte.

Díky této knížce jsem společně s hrdiny prožila neobyčejný příběh lásky, ten který překlenuje čas i vzdálenost. Příběh vás s sebou vezme nejenom na cestu po souši, ale především vám pootevře skutečnou podstatu toho, co znamená žít pro toho druhého. Poppy Day rozhodně za přečtení stojí, vojáci do armády odcházejí a stále odcházet budou. Tento příběh se proto dotýká i nás samotných. Přeji si, aby se tento román po vydání těšil ohlasu i u českých čtenářů, protože si to bezpochyby zaslouží.  

Knihu Poppy Day bych doporučila každému cítícímu člověku, bez ohledu na věk a pohlaví. Ač působivá obálka Jiřího Miňovského, dvorního výtvarníka nakladatelství Omega, přitáhne dozajista více žen, i muži se mohou těšit na kvalitní příběh.

Hodnocení: 5/5

Knihy z edice Knihy Omega můžete zakoupit na:

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Omega, jehož spolupráce si velmi vážím.


středa 11. října 2017

Oblouk

Autor: Jiří Stránský

Žánr: román
Nakladatel: Hejkal
Rok vydání: 2009
Počet stran: 232
Vazba: vázaná
Anotace:
Tržiště příběhů několika rodů a jejich generací i jejich přátel a nepřátel.

Dlouho očekávány román Jiřího Stránského Oblouk vypráví o osudech několika generací dvou českých rodů – Kohalských a Rommů – s jejichž svobodomyslností, podnikavostí a šlechtictvím ducha se nemohla smířit ani nacistická, ani komunistická totalita. Román vychází z osudů autorovy rodiny a také zachycuje životní příběhy mnoha muklů (mužů určených k likvidaci), s nimiž se Stránský setkal v kriminálech padesátých let. Skutečné postavy a osudy se v knize prolínají s fiktivními a dobrodružné, poutavé i tragické příběhy jsou spojeny silnými a dojímavými milostnými motivy.

Deník Anne Frankové, Děti Ireny Sendlerové či knížky o osudech obyčejných lidí z osady Ležáky či obce Lidice, jsou pro většinu českého národa velmi dobře známé. Vždy jsem obdivovala ty, kteří dokázali psát o tom, co prožili ve válce. Vím, že pro přeživší oběti není vůbec jednoduché psát o těžkostech, které si pro ně život nachystal. A právě proto si takových lidí a jejich životních příběhů nesmírně vážím – svoji bolestnou minulost by jistě každý, kdo si tímto peklem prošel, nejraději zamkl ve své mysli a klíč zahodil někam hodně daleko, kde jej nikdo nenajde.
Naše generace si nedokáže to, co prožili naši praprarodiče i prarodiče vůbec představit. Mluvit a natožpak psát o „tom“ vyžaduje velké úsilí a pokaždé, když se mi do rukou dostane knížka s tímto tématem, držím ji ve svých rukou jako jakýsi „poklad“, který v sobě ukrývá utrpení, bolest, dojetí, nesmírnou lítost, ale i radost. Ano, i ti, kteří v oné době poznali jen nelidské zacházení, zoufalé a beznadějné dny i noci, strach z následujících dní a neutuchající obavy o své blízké, zažili i „radost“ – obyčejnou radost, která tkvěla v naději a víře. O víře – onomu prostému slovu s obrovským významem – psal ve své knížce „Oblouk“ i Jiří Stránský – spisovatel s velkým „S“, který svými vzpomínkami ukazuje zejména mladé generaci čtenářů, jaké to bylo pro něho, ale zejména pro jeho blízké narodit se a hlavně žít v oné nezáviděníhodné době, ve kterém VÍRA znamenala naději a lepší zítřky.

„Chci, aby – jako ve všem, co jsem napsal či vyslovil – byly věci i činy nazývány pravými jmény. Chci, aby všichni byli konečně natolik svobodní, že už nikdy nebude třeba mít mezi sebou a minulostí onu nesmyslnou tlustou černou čáru. Aby si byli jisti, že žádná taková čára není a nikdy nebyla.
Protože svou minulost potřebujeme. Nejen kvůli své přítomnosti, ale i její budoucnosti.
K tomu ať nám pomáhá nejen Bůh, ale i všechno či všichni, v něž věříme.
Protože bez té jakékoliv víry bychom bývali své otroctví nepřežili.
A nemohla by vzniknout tahle knížka.
(Oblouk, str. 11)

Stránského knížky jsou především o obyčejných lidech, kterým se druhá světová válka připletla do cesty, a z níž již pro některé z nich nebylo návratu.
S knižní tvorbou pana Stránského jsem se poprvé „seznámila“ nedávno u knížky „Balada o pilotovi“  (recenze ZDE), která mě utvrdila v autorově vypravěčském talentu, psychologické vykreslenosti postav i zajímavým námětům a zároveň i přesvědčila o tom, že si v brzké době musím přečíst další jeho knihu. Protentokrát jsem se rozhodla pro knížku „Oblouk“, která vypráví o pohnutých osudech českých rodů Kohalských a Rommů. Životní příběhy několika generací obou rodů sledujeme v dlouhém časovém pásmu. Zapamatovat si a hlavně si uvědomit, kdo je kdo, mi dalo dost zabrat. Knížka je jmény opravdu přeplněna, ale to samozřejmě nijak neznehodnocuje její kvalitu. Počtem jmen i jednotlivých životních příběhů by klidně mohlo vzniknout několika set stránkové dílo.

Knihy s tímto žánrem rozhodně nejsou žádnou oddechovou a už vůbec ne lehkou četbou, ale jsem pevně přesvědčena, že pokud si na takové „příběhy“ uděláte čas, poskytnou vám skvělý literární zážitek. V „Oblouku“ jsem mj. uvítala i autobiografické rysy, které mnohé z příběhů obou rodů nesou.

Stejně jako v každé generaci, tak i v těch z „Oblouku“, se střídají různé životní příběhy – radostné i méně radostné, ale i dojímavé a tragické – takové, kterým do cesty vstoupila válka a nacistická a komunistická totalita.

Ač většina Stránského knih sleduje především tragické osudy lidí, nechybí v nich inteligentní, jemný smysl pro humor ani optimismus a dobrá nálada. Pevně věřím, že knížky Jiřího Stránského ve vás zanechají výrazný čtenářský zážitek.

Hodnocení: 5/5

sobota 30. září 2017

Stařec a smrt

Autor: Jiří Stránský
Žánr: novela
Nakladatel: Hejkal
Rok vydání: 2007
Počet stran: 172
Vazba: vázaná
Anotace:
Hrdinou nejnovější knihy spisovatele a scenáristy Jiřího Stránského, známého široké veřejnosti jako tvůrce seriálu Zdivočelá země, je starý muž, téměř devadesátiletý Vilém, který byl za totality několikrát vězněn. Minulost a osudy vězněných kamarádů se v jeho vzpomínkách samozřejmě objevují, ale podstatně větší roli hraje současnost – rodinné problémy, rozvod milované vnučky Aničky, ztracené přátelství s někdejším kamarádem Karlem, nyní tchánem Vilémovy dcery, dilema, zda má strávit s rodinou Vánoce, které by mnohem radši prožil sám, jen s milovanou manželkou Milkou, s níž si i tři roky po její smrti dennodenně povídá…
Novela je oslavou celoživotní lásky a oddanosti, která nekončí ani manželčinou smrtí.


Měl bys být vděčný Pánubohu, že to je, jak to je, a ne si představovat hlouposti. Nejsem žádný duch, můj starobylej miláčku. Nevznáším se nad tebou, ani vedle tebe, ani nikde kolem, neusedám s tebou do taxíku, nečtu tvé dopisy, nenahlížím do šuplat, nenechávám lítat předměty…

(Stařec a smrt, str. 22)


Kdo nezažil samotu, neví, jako moc bolí. Ztráta protějšku přináší bolest a zármutek.

Válka poznamenala mnohé, v lidských duších zanechala hluboké rány, které se znovu a znovu otevírají a vyvolávají nehezké vzpomínky. Pro mnoho odsouzených mužů, kteří byli za totality vězněni, to znamenalo také odloučení od domova, od milované rodiny. To samé si prožil i hlavní hrdina knížky „Stařec a smrt“ Vilém – devadesátiletý pán, který jedno takové manželství poznamenané válkou prožil. I přes mnohé nesoulady si v nepřejících dobách byli s manželkou Milkou velkou oporou a jejich láska neskončila ani smrtí. Vzpomínku na svoji milovanou ženu si Vilém nesl dál ve svém srdci a rád si s ní o všem povídal, i když už s ním nebyla.

„Kdo v srdcích žije, stále žije.“

Již samotný název knížky demonstruje myšlenku, že hrdina knížky je osamělý a útěchu nachází právě v rozhovorech se svojí zesnulou manželkou. Ale není tomu tak. I přesto, že je Vilém obklopen spoustou lidí, kteří by s ním rádi byli, straní se jich a raději je sám.

V knížce se seznámíme s Julií – Vilémovou a Milčinou kamarádkou – která byla za války pro Milku velkou oporou i pomocnicí ve výchově jejích a Vilémových dětí. A jako by se teď – po své smrti – chtěla Milka Julii nějak revanšovat – naléhá na svého Viléma, aby jí zavolal a pozval na oběd.

Dále se seznámíme také s Vilémovou dcerou Janou, která se svého tatínka snaží přemluvit, aby s nimi strávil společné Vánoce na Šumavě, dále také s jeho vnučkou Aničkou a pravnuky Jírou a Frantou. Ve Vilémově příběhu se také objeví kamarád Hubert a dívka Modřenka, kteří dokážou (nejen) Viléma rozveselit a přivést na jiné myšlenky.

♣♣♣

Knížka „Stařec a smrt“ od Jiřího Stránského, který se českému národu vryl do paměti především díky seriálu Zdivočelá země, je plná lidskosti a laskavosti. Pokaždé, když si čtu – ať už v časopise či v knížce – příběh nějakého manželství, kterému jejich společnou cestu zkřížila válka, říkám si, že o současných „manželství“, která ztroskotávají již při první banální hádce, se nedá mluvit jako o skutečném manželství.

♣♣♣

Autorův styl psaní je velmi poutavý, tudíž se do jeho příběhu rychle vžijete. Jiří Stránský píše především o vážných tématech, ale přeci jenom se v jeho knížkách setkáte s laskavým a inteligentním smyslem pro humor. Kapitoly o Vilémových pravnucích jsou přesně tak humorné – představte si, jaké to asi je, když dva neposedné kluky, kteří vyrůstali v cizině, dostane na povel jejich stařičký pradědeček. To si užijí legraci úplně všichni!

I tuto knížku, pro jejíž sepsání se autor inspiroval životem svého kamaráda z kriminálu Jiřího Krupičky – světově uznávaného geologa, esejisty a filozofa – vám vřele doporučuji. V okamžiku, kdy dočtu nějakou knížku od pana Stránského, těším se na další. Vy, čtenáři, kteří se zajímáte o knížky tohoto zaměření (a navíc z pera českých autorů), rozhodně sáhněte po tvorbě Jiřího Stránského. Většinu jeho knížek si jistě velmi oblíbíte!

Hodnocení: 5/5

pondělí 10. července 2017

Obraz života obyvatel Malé Strany

Autor: Jan Neruda
Žánr: próza, povídky
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2014
Počet stran: 304
Vazba: pevná
Anotace:
Povídky malostranské jsou považovány za Nerudovo vrcholné prozaické dílo a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Na Malé Straně prožil Neruda téměř celý svůj život. Důvěrně znal svět obyčejných pražských lidiček a jejich životní osudy. Úředníci, služky, obchodníci, žebráci, studenti – ti všichni jsou hrdiny jeho povídek, ve kterých s humorem sobě vlastním kritizuje zdánlivě idylické podmínky, ve kterých žijí. Věčný zápas dobra se zlem, upřímný cit a spravedlnost, ale i lidské tragédie – to všechno jsou nesmrtelná témata, o kterých se psalo před více než 130 lety a zůstávají aktuální i dnes.


Prozaické dílo Jana NerudyPovídky malostranské – se řadí k jednomu z nejvýznamnějších děl české literatury vůbec. Soubor třinácti povídek prvně vyšel v roce 1877. Od té doby se sbírka dočkala mnoha vydání a stále se těší oblibě u čtenářů. U nakladatelství Fragment vychází nejznámější klasická díla v novém, dalo by se říci kabelkovém vydání a Povídky malostranské dozajista nesměly chybět.

Náměty k povídkám čerpal autor ze svých zážitků z dětství na Malé Straně. Charakteristickými rysy všech povídek jsou: prostředí a čas a autentické vyobrazování každodenního života měšťanů i chudšího obyvatelstva doprovázené detailním popisem prostředí. Neruda mistrně vykreslil vnější i vnitřní charakter postav. Jeho postoj vůči chování jednotlivých lidiček – „figurek“ – je většinou kritický – tedy odsuzuje povýšenost, přetvářku a maloměšťáctví. Mohu vám zaručit, milí čtenáři, že mezi Nerudovými povídkami si každý vybere tu svou oblíbenou – a jistě ne jednu. Ať už to bude třeba ta o dlouholetém nepřátelství pánů Ryšánka a Šlégla, kteří si své malicherné chování uvědomili až po nemoci jednoho z nich; o podivínském doktoru Heribertovi, který si později vysloužil přezdívku doktor Kazisvět či o síle pomluv, které zničili život slušnému malostranskému žebrákovi panu Vojtíškovi.

Povídky malostranské Jana Nerudy naleznete i na maturitním seznamu povinné literatury. Právě proto je doporučuji především studentům středních škol. Narozdíl od některých jiných klasických děl jsou tyto povídky s jednoduchou dějovou zápletkou velmi čtivé a pochopitelné. Kromě detailního popisu postav, se autorova díla vyznačují přesným místopisem, použitím archaismů a slov přejatých z cizích jazyků, krátkými větami, přímou řečí a v neposlední řadě nechybí ani blízkost tragiky a komického elementu. Studenti (a nejenom ti) dozajista ocení šikovný formát, který jim v batohu či kabelce nezabere téměř žádné místo, a proto se tak jakékoliv dílo z této edice od nakladatelství Fragment může stát dobrým společníkem, který jim zpříjemní nudnou cestu v přeplněném autobuse či vlaku.
  
Hodnocení: 4/5


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velmi vážím.

čtvrtek 9. února 2017

Knížka říkadel doplněná půvabnými obrázky

Ilustrovala: Ladislava Pechová
Žánr: říkanky
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2013
Počet stran: 32
Vazba: vázaná
Anotace:
Knížka s půvabnými ilustracemi Ladislavy Pechové je výběrem těch nejznámějších českých lidových říkanek. Jejich znalost mohou děti využít ve školce i ve škole, některé z nich si mohou dokonce i zazpívat.





Naučte své děti nejznámější české říkanky. A co k tomu potřebujete? Úsměv a také knížku Nejmilejší české říkanky od nakladatelství Fragment. Díky půvabnými ilustracím Ladislavy Pechové, která je známá svými „okatými“ obrázky, to vašim dětem půjde jedna báseň. Znalost říkadel, se dětem bude hodit také ve školce a při výuce v prvních třídách na základní škole.


Nádherně ilustrovaná knížečka s výběrem nejznámějších říkadel, jako jsou Kalamajka, mik, mik, mik; Pase ovčáček v zeleném háječku; Holka modrooká; Kovej, kovej, kováříčku; Travička zelená; Já jsem malý koledníček a mnoho dalších, jistě potěší každého malého i velkého čtenáře.
Naučte se společně se svými dětmi ty nejhezčí české říkanky. Tato útloučká knížečka plná roztomilých ilustrací Ladislavy Pechové jistě potěší nejen děti, ale i jejich rodiče a prarodiče.

Hodnocení: 5/5


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velmi vážím.

úterý 9. února 2016

Malý princ

Autor: Antoine de Saint-Exupéry
Překladatelka: Helena Zmatlíková
Žánr: příběhy pro děti i dospělé
Nakladatel: Fragment
Rok vydání: 2015
Počet stran: 56
Vazba: vázaná
Anotace:
Není mnoho knih, které můžete číst vícekrát a pokaždé v nich najdete něco nového. Malý princ k nim ale rozhodně patří. Malý princ přichází na planetu Zemi z jiných světů. V poušti se setkává s opuštěným letcem, samotným autorem knihy. Vypráví mu o své podivuhodné životní pouti. O čistotě srdce, dobru a zlu, přátelství, lásce a odpovědnosti za ty, které milujeme...


Malého prince Antoina de Saint-Exupéryho jsem naposledy četla jako malá. Taková milá pohádka o jednom princi, připadalo mi tenkrát. Ale dnes už vím, že není pohádka jako pohádka a není princ jako princ. Toto dílo v sobě skrývá mnohem víc – děti zavede k bezbřehé studnici fantazie a dospělé zase donutí přemýšlet o ztraceném mládí a hledat životní moudrost. Vzpomeňte si na jakoukoliv kresbu z knížky. Co jste si představovali jako malí a co v ní vidíte dnes?

Kniha vyšla už v prvním vydání s jednoduchými a křehkými ilustracemi autora textu. Je výjimečná, dodnes se těší úspěchu na celé zeměkouli: patří k 50 nejprodávanějším knihám na světě a přeložena byla do 250 jazyků.



Malý princ – to jsou neuvěřitelná dobrodružství, která potěšila nespočet malých a velkých čtenářů na celém světě. Dočkala se mnoha vydání a překladů. Jedno takové vyšlo nedávno u nakladatelství Fragment. V knize je spousta nádherných ilustrací Heleny Zmatlíkové, které umocňují veškeré kouzlo a poezii tohoto nadčasového díla. Malého prince představuje ilustrátorka s jemností a citem, čímž dává této kouzelné pohádkové bytosti nezaměnitelnou podobu. A proto mi nezbývá nic jiného než vám toto, jedno z nejslavnějších děl moderní světové literatury vřele doporučit! Ať už budete Malého prince číst kdykoli, v jakémkoli věku, vždy v něm najdete něco nového a pokaždé se budete na svět dívat jinýma očima.

Hodnocení: 5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Fragment, jehož spolupráce si velmi vážím.