Zbrusu nová špionážničina od Shany Galen

Série: Lord and Lady Spy
Autorka: Shana Galen
Překladatelka: Eva Fuková
Žánr: historická romance
Nakladatel: Galatea
Rok vydání: 2014
Počet stran: 328
Vazba: vázaná

V prvním příběhu s názvem Setkání v Neapoli poznáváme špičkového agenta s krycím jménem Modrý, pronásledujícího vraha, který má na mušce jeho kolegy špiony. Pátrání přivede agenta Modrého až do italské Neapole, kde ho řetězec podezřelých událostí navede na horkou stopu do divadla di San Carlo. Věří, že tam hledaného muže najde. Bohužel tam také najde svou manželku. Dlouho zanedbávanou manželku…

Po přečtení Lorda & Lady v utajení (recenze ZDE) jsem se na další díl těšila asi jako malá holka na svoji první panenku. Tudíž si jistě dokážete živě představit, jak jsem se culila, když na mě při mé pravidelné „obchůzce“ u nakladatelství Galatea vykoukl další díl – k mému ještě většímu blahu hned 2 díly najednou - tedy novela Setkání v Neapoli a druhý díl Pravdivé lži. No, a když jsem konečně třímala knížku v rukou a kochala se její vydařenou originální obálkou, bylo mi hned jasné, že si na její čtení musím vyšetřit dostatek času. Číst takovou dlouho očekávanou knížku ve veřejném dopravním prostředku, kde vás každou chvíli vyrušuje: „Přistoupili, jízdenky prosím!“ nebo se nechat rozptylovat spolucestujícími, kteří vám nenápadně nakukují přes rameno, co že to vlastně čtete, to by zkrátka nebylo ono. A co teprve ve škole? Vzít si historickou romanci na přednášku o kosterních pozůstatcích anatomicky moderních lidí v západní Evropě? Kdepak! Aby se dostavila ta pravá čtenářská slast (o které jsem v případě Shany Galen vůbec nepochybovala), bylo zapotřebí klidu a pohodlí v útrobách svého pokoje. Pak už stačilo jen uvelebit se ve svém stařičkém „čtecím“ ušákovi, uvařit si šálek svého oblíbeného čaje, své nožky ladně položit na lenošku, přikrýt se dekou s beránkem a s chutí se „zakousnout“ do novely Setkání v Neapoli.

♥♥♥

Povím vám, milé dámy, že jsem po pár stránkách musela svoji deku odložit stranou (a kvůli citronovému čaji se zázvorem to rozhodně nebylo). A kdo že mi to způsobil tak náhlou změnu tělesné teploty? Chvilka napětí…. Starý známý agent Modrý, kterého řada z nás poznala již v předchozím díle. Z minula jsem si Modrého pamatovala nejenom jako geniálního špiona, na kterého pěli ódy jeho parťáci i nepřátelé, ale také jako „neslaného nemastného“ podivína známého především díky jeho módním (s)hitům. O to více jsem byla na jeho příběh zvědavější. Takže kromě jeho „vytříbeného“ vkusu na módu, který se vyznačoval všemožnými barevnými kombinacemi (taková růžová vestička s glitry není u Modrého nic neobvyklého), jsem ho poznala i z té druhé stránky – a to sice jako setsakramentsky sexy chlapa s pronikavýma modrýma očima a vypracovaným svalstvem. Jsem si stoprocentně jistá, že kdyby se po ulicích producíroval v „normálních“ mužských šatech s rozpustilým rozcuchem, všechny ženy všech věkových kategorií by na něm mohly oči nechat a slabší povahy by vzdychaly a omdlévaly. Otázkou je, na co si získal Helenu – krásnou divadelní herečku. Svým šarmem, módní extravagancí nebo špionážní kariérou? Jejich manželství však nebylo takové, jaké by mělo být. Modrý si dál jezdil „špionážnit“ a Helena si dál hrála po divadlech. A pak se setkali v Neapoli…

Povím vám, milé čtenářky, že chemie mezi oběma fungovala na X procent. Když na to – s prominutím – vlítli, tak to stálo zato. V tomto ohledu tedy problém nebyl – Modrý byl bez své „Barbie“ vestičky kus chlapa a Helena? Té by stačilo jen si vybrat. Jenže společná řeč a porozumění nebyly jejich silnou stránkou – to museli společně dopilovat.

Panečku, tak málo stránek a tolik parády. Všem fanynkám, které autorce vnukly nápad k sepsání příběhu o agentu Modrém, tleskám. Pro mě proběhlo Setkání v Neapoli na jedničku s hvězdičkou. Našla jsem tam vše, co jsem si z příběhu chtěla odnést: napětí, akci (i nějaká ta „mrtvolka“ a nejeden padouch se v příběhu objevily), humorné situace, ale především pořádnou horu romantiky prošpikovanou žhavými milostnými scénami. A o hlavních postavách ani nemluvím. Fandila jsem jim se stejnou vervou jako našemu vesnickému fotbalovému manšaftu (a to myslím zcela upřímně). Zkrátka, čtenářská slast se objevila!

Nenašla jsem nic, co bych novele Setkání v Neapoli vytkla. Snad jen to, že tak rychle skončila. Klidně bych s Modrým a Helenou strávila další podzimní odpoledne. Každá beznadějná romantička si v jejich příběhu najde něco (a nejedna i všechno).

Je jenom na vás, zda přijměte pozvání na divadelní představení do Neapole, ve kterém půjde o hodně: nejenom o holý krk, ale především o záchranu jednoho manželství. Buďte si jistí, že po přečtení knížky se do Modrého beznadějně zamilujete, ale smutnit rozhodně nemusíte, naštěstí se s naším agentem brzy znovu setkáme. V Pravdivých lžích se znovu pustí do své profese, takže o jeho geniální myšlenky, nápady a módní „bestsellery“ jen tak nepřijdete.

Hodnocení: 5/5
 

♥♥♥

Pravdivé lži
 

V druhém příběhu nazvaném Pravdivé lži se seznámíme s elitním agentem baronem Winslowem Keatingem, jemuž velí čest dokončit poslední misi v řadách tajné služby Barbican. Už se těší, až bude doma se svou rodinou, ale netuší, že po letech ve lžích a tajnostech ho jeho dcery a manželka sotva znají a v podstatě s ním už nepočítají…

 

Po „Modré“ vzpruře jsem se s chutí pustila do dalšího příběhu o dalším agentovi tajné špionážní služby Barbican. Protentokrát si autorka vzala do parády elitního agenta Barona alias barona Winslowa Keatinga. Dlouhé hodiny sledování v průvanu ve studených budovách, dny strávené nad mapami a kódování vzkazů, vymýšlení strategií a dešifrování zpráv, schůzky s nadřízenými atd. atd. To nás, beznadějné romantičky, zajímá asi tak jako televizní přenos Formule 1. Kromě „agentování“, které ovšem bylo knížčiným vkusným doplňkem a osvěžujícím zpestřením, na nás čeká krásný romantický příběh dvou lidí (no, ze začátku tedy moc romantický nebyl), kteří jsou sezdáni jen pro veřejnost (také jste si všimli, že prozatím všichni autorčini agenti už vlezli do chomoutu?). Dlouholeté manželství nepřineslo Winovi a Elinor – kromě dvou dospívajících dcerek – vůbec nic. Win se doma příliš nezdrží, svoji nepřítomnost vysvětluje pracovní vytíženosti při správě rodinného majetku. Co se však stane, když toho Elinor začne mít právě dost a přijme dvoření od svého tajného ctitele pana Trollopa? To se pak začne náš elitní špion činit, tedy žárlit. Hm, co dokážou jedny slušivé šaty s vyzývavým dekoltem, pár letmých pohledů a úsměvů věnovaným jiným mužům… Rozhodně to stačilo, aby se Win konečně rozhoupal a přehodnotil svůj dosavadní život. Hold bude muset začít od začátku, co nestihl před tím, musí dohonit teď – bylo úsměvné sledovat, jak si Win Elinor předcházel a nadbíhal jí a choval se u toho právě tak, jako nervózní mladík u prvního tance s okouzlující debutantkou. Uvidíme, zda mu jeho špionážský um dopomůže k jeho rodině a zda mu odpustí jeho pravdivé lži…

Možná se budu opakovat, ale Pravdivé lži si ro rozhodně zaslouží. Prostě to bylo „dobrý“. Autorčin styl psaní je velmi čtivý a celý příběh byl promyšlený od A do Z. Hlavní hrdinové byli super. Líbilo se mi, jak si k sobě znovu „prosekávali“ cestu. Některé pasáže byly opravdu humorné a nejednou jsem měla pro našeho Wina v záloze připraveno pěkně peprné osočení. Elinor jsem její výstřelky schvalovala. Tím samozřejmě nemyslím, aby Winnovi při první vhodné příležitosti nasadila parohy, ale trochu (někdy i více) pozlobit opravdu potřeboval. No, i když je pravda, že pan Trollope, který si i při té nejmenší prekérnější situaci „nadělal“ do kalhot, nesahal Winovi ani po kotníky, takže to vlastně bylo OK. Spokojenost na obou stranách.

 

♥♥♥

Kam se na Shanu Galen a její sérii špionážních romancí „hrabou“ staré známé autorky, v jejichž knížkách čteme furt o tom samém. Právě proto by to chtělo náš žánr trochu „vylepšit“, „zrekonstruovat“ a Shaně Galen se to povedlo. Její příběhy jsou, tedy alespoň pro mě, neotřelé a mají šmrnc.

Toužíte-li tedy po něčem jiném? Nudí vás fádnost většiny historických romancí? Zkuste Shanu Galen! Agent Vlk, Modrý či Baron? Alespoň jeden z jejích agentů vám zaručeně padne do oka. Tak který to bude?

Hodnocení: 5/5

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Galatea, jehož spolupráce si velmi vážím.