Spiknutí v ulici Bílých plášťů - Případy komisaře Le Flocha

Originál: Ľénigme des Blancs-Manteux
Autor: Jean-François Parot
Překladatelka: Růžena Steklačová
Žánr: historická detektivka
Nakladatel: Brána
Rok vydání: 2014
Počet stran: 376
Vazba: vázaná
Anotace:

V roce 1761 se mladík Nicolas Le Floch vypravil z rodné Bretaně, aby vstoupil do služeb pana de Sartine, šéfa tajné policie Ludvíka XV. V Paříži, městě zločinu, se vše točí kolem požitků, loupeží a vražd. S první vraždou se Nicolas ocitne v samém středu zvráceností města. Setkává se se zkorumpovaným komisařem, počestnou manželkou, jež bývala obyvatelkou veřejného domu, s katem a zároveň soudním lékařem v márnici… Ale co když ho vyšetřování zavede do blízkosti samotného krále a paní de Pompadour?

 

Pár slov o autorovi:  

§ francouzský historik a diplomat

§ vystudoval historii a antropologii se zaměřením na Francii 18. století, mumifikační techniky a mýty obyvatel Pacifiku

§ po vojenské službě v Senegalu se dostal do diplomatických služeb

§ od roku 1974 střídal země, kontinenty i politická místa

§ od roku 2006 byl velvyslancem v Guineji-Bissau do doby, než odešel na odpočinek

§ dnes se jeho již jedenáctidílná série historických detektivek, jejíž hrdinou je pařížský policejní vyšetřovatel Nicolas Le Floch, překládá nejen do angličtiny, ale i ruštiny, italštiny či japonštiny

§ od roku 2008 televizní stanice France 2 natáčí výpravný seriál Nicolas Le Floch inspirovaný knižní sérií, který odvysílala i Česká televize

(http://www.centrum-detektivky.cz/vse/jean-francois-parot)

Pro více informací navštivte autorovy oficiální stránky (ZDE).

  

Každý, kdo si zamiloval televizní zpracování historických detektivek o komisaři Nicolasu Le Flochovi, které mohli diváci České televize sledovat na 1. programu loni o prázdninách, musí bezpodmínečně sáhnout i po románu Spiknutí v ulici Bílých plášťů, které pro nás z francouzského originálu připravilo nakladatelství Brána.

Mně osobně se výše zmiňovaný seriál velmi líbil, takže když jsem se dozvěděla, že vyjde i jeho knižní předloha, nemohla jsem se dočkat, až se objeví na pultech knihkupectví a já se do ní začtu. A již teď vám mohu prozradit, milí čtenáři, že knížka je stejně tak dobrá jako seriál, troufám si říci, že ještě o kousek povedenější.

 

Francie v 18. století – už samotné místo a doba předpovídá dokonalý zážitek. Urození pánové v bílých parukách a dámy s napudrovanými nosíky v okázalých róbách na straně jedné, špinavé pařížské uličky s chudinskými čtvrti na straně druhé a Paříž jako taková – to je moje. Neznám žádný lepší námět pro knižní zpracování.

Hlavní postavou je mladý Bretaňec Nicolas Le Floch, který musí – krátce po nástupu k francouzské policii – přijít na kloub záhadnému zločinu, při kterém zmizel policejní komisař Lardin. Podaří se mladému muži, který doposud žil v ústraní pod ochrannými křídly svého poručníka, obstát v takovém městě, jakým byla Paříž? Je připraven čelit všem nebezpečným úkolům, spiknutím, intrikám a ne jedné záhadě? I v historické detektivce platí dvojnásob, že nemusí být nic takové, jaké se zdá. Už tolikrát jsme se přesvědčili o tom, že právě ti, kteří se chvástají svými uhlazenými způsoby a životem bez skandálů, skrývají mnohdy víc tajemství, než bychom si dokázali připustit…

Hlavní hrdina mi byl od začátku až do konce velmi sympatický. Bylo skvělé sledovat, jak se z naivního mladíka stává inteligentní muž, který se dokonale vžil do svého povolání a nezalekl se nástrah „velkoměsta“. Líbilo se mi, že při vyšetřování používal „své“ metody, hledal důkazy a nenechal se zastrašit a zahnat do kouta těmi, pro které by bylo nejvhodnější vše smést ze stolu a zaškatulkovat případ s cedulkou „pro nedostatek důkazů se případ odkládá“. V příběhu vystupuje velká škála dalších postav. Přiznám se, že jsem na začátku měla trošku problém, si každého zapamatovat a ve změti všemožných policejních hodností jsem se ztrácela, nemluvě pak o titulech: ještě, že jsem mohla pokaždé, když jsem tápala, nahlédnout do seznamu osob na začátku knížky.

Příběh byl promyšlený od A do Z – přes přesvědčivě vykreslené postavy, spoustu přímočaré akce prošpikované inteligentními rozhovory a milostným intermezzem přes množství autentických informací o životě ve Francii v době panování Ludvíka XV. Jean-François Parot dokáže čtenáře zaujmout nejenom svým námětem, ale především historickými fakty. Díky svému vzdělání uplatnil autor ve svých románech znalosti středověké Francie.

 

Autorův styl psaní je velmi čtivý, tudíž budete číst knížku jedním dechem až do poslední stránky. Jednou se budete rozplývat nad působivými popisy míst, jako je např. Châtelet, podruhé budete chtít ochutnat místní delikatesy připravované z delikátních ingrediencí, kterými autor příběh skvěle okořenil, jindy vám bude tuhnout krev v žilách a obracet se žaludek při policejním vyšetřování a s ním spojenými mnohými nehezkými detaily. Autor si do své detektivky „vypůjčil“ i skutečnou postavu – popravčího mistra soudního dvora v Paříži Charlese Henriho Sansona.

Knížka není pouhou beletrií, ale i skvělým „průvodcem“ Paříží 18. století. Tento bravurně napsaný román skýtá čtenářům přesně ten druh četby, který od tohoto žánru očekávají.

Pevně věřím, milí čtenáři, že nás komisař Nicolas Le Floch nepoctil svoji návštěvou naposledy a že bude ještě hodně případů, k jejichž vyřešení nás přizve. Uvidíme, třeba se právě tento mladý detektiv stane mezi českými čtenáři právě tak populární jako byl Doylův Sherlock Holmes.

Parotovo Spiknutí v ulici Bílých plášťů je jedna z těch knížek, které si nesmíte nechat ujít!

Hodnocení: 5/5

Ukázka z knihy:

 

Vůz zastavil a Bourdeau vystoupil, aby si promluvil s pomocnými silami, které přilákal jejich příjezd. Z blízkého vršku je pozoroval osamělý jezdec poblíž mohutného dubu, v jehož větvích sídlilo hejno havranů. Nicolas si toho letmo povšiml a pomohl stařeně vystoupit. Měla vlhkou, horkou ruku, sotva stála na nohou a jako by ji popadla strašná hrůza.

„Proboha, já nemůžu…“

„Ale madam, jen trochu kuráže. Jsme tu s vámi. Nemáte se čeho bát. Ukažte nám místo, kde jste se schovávala.“

„Milý pane, všechno je zasněžené, nic nepoznávám.“

Nebe bylo bezmračné, ale bylo tu chladněji než v Paříži.

Sníh jim křupal pod nohama. Kráčeli naslepo a nakonec narazili na jakési beztvaré kupky, z nichž trčely ojíněné dřeváky. Bourdeau se dotázal jednoho z mužů, kteří ostatky zpracovávali.

„Jak dlouho tu ty mršiny už leží?“

„Nejmíň tak čtyři dny. Během masopustu jsme v sobotu ani v neděli nepracovali. Teď to každopádně mezitím zmrzlo. Bude se muset počkat na oblevu, aby se ty mrchy mohly zpracovat.“

Stará Emilka napřáhla ruku a ukázala za jednu tu kupku. Bourdeau z ní smetl sníh a objevila se koňská mršina.

Jedna kýta už byla odseknutá.

„Tohle je to? Co jste pak vlastně udělala se sekáčkem?“

„Já už nevím.“

Bourdeau se dál v pokleku činil. Ve sněhu se něco modravě blýskalo. Zvedl velký řeznický nůž.

„Mohl by tohle být ten váš nástroj?“

Skočila po něm a přitiskla ho k sobě, jako by to bylo něco cenného.

„Ano, ano, to je ten můj nůž.“

Bordeau s ní musel trochu zápasit, aby jí ho odebral.

„Teď vám ho nemůžu dát.“

Nicolas zasáhl.

„Uklidněte se, vrátíme vám ho. Jen mi prostě povězte, kde jste byla.“

Jeho klidný hlas ji uspokojil. Jako loutka se sehnula k zemi a přikrčila se k mršině s očima upřenýma na roh cihlové stavby několik mil dále.

„Tamhle to je,“ zamumlal tiše Nicolas, když ji zvedal a oprašoval z ní sníh. „Nebojte se, půjdeme tam s inspektorem sami. Zůstaňte tady a počkejte na nás.“

Dosti brzo zakopli o několik sněhových kupek. Nicolas zůstal stát, zamyslel se a požádal Bourdeaua, aby zašel pro nějaké nářadí, kterým by se dal sníh odhrnout. Zjevně nešlo o mršiny zvířat. Netrpělivě trochu zarýpal do jedné hromádky. Prsty nahmatal něco tvrdého, bylo to v kouscích jako zuby z nějaké velké čelisti. S odporem to uchopil oběma rukama a zatáhl ze všech sil. Těžký předmět se vymanil ze zmrzlé půdy a Nicolas se zděšením zjistil, že vytahuje mršinu, v níž rychle rozpoznal pozůstatky lidského trupu. (Spiknutí v ulici Bílých plášťů, str. 90 – 91)

 

11dílná série v originále:

 

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství Brána, jehož spolupráce si velmi vážím.

 

Zdroje obrázků: #, #, #, #