Žánr: Sci-fi román
Nakladatel: "Pan Nakladatel" Filipa Čenžáka
Rok vydání: 2013
Počet stran: 152
Vazba: brožovaná
Anotace:
Sci-fi román pro
dívky: Lole je třináct let. Má ráda módu, kamarádky a nejvíc svou tajnou lásku
Oseho. Na Velký svátek dostane vytouženou hračku – živé miminko. Nedokáže si
však představit, jak moc se jí příchodem dítěte změní život. Péče o něj s sebou
přináší mnoho starostí, které do té doby neznala, a tak ji napadne, že by se
jich mohla jednoduše zbavit. Její dokonalý plán ale dostává nejednu trhlinu, i
v podobě zrady jejích vlastních rodičů. Dokáže nakonec vše v dobré obrátit a
najít štěstí?
Seznamte se s "Panem
Nakladatelem":
"Pan nakladatel" Filipa
Čenžáka je moderní, mladé nakladatelství, které vzniklo v roce 2013 s cílem
vydávat knižní tituly především mladých, začínajících autorů a díky tomu dává
možnost vzniknout knihám, které by za běžných podmínek pravděpodobně nemohly
vyjít.
O autorce:
Martina Bittnerová (* 1975 Nové Město
na Moravě) je autorkou povídek a popularizačních článků o významných českých
osobnostech minulosti. Dlouhodobě se zajímá o literární historii s důrazem
na 19. století. Publikovala v mnoha časopisech a e-zinech. V říjnu 2011
debutovala první samostatnou knihou Spisovatelky
a Erós. V roce 2012 jí vyšla druhá kniha Utajené životy slavných Čechů a na jaře 2013
povídková kniha s názvem Na nevěru se
neumírá. V současnosti se věnuje literární tvorbě, přednáškové činnosti a
volnočasové pedagogice. (obálka knihy)
Více informací o
autorce samotné, její knižní tvorbě pro děti i dospělé včetně informací o přednáškách
a besedách naleznete ZDE.
Jak to vidím já:
Hlavní postavou knihy
V průšvihu je 13letá školačka Lola, která je něčím neobyčejná –
je totiž Cerka. Cerkové se sice vyvinuli z lidí, ale místo
v panelácích bydlí v bílých kopulích, jí jenom kaši, nesmějí se mýt, pouze se leštit leštičkou a řídí se podle cerkovského dvacatera. Zajímavé, že?
Lola se chová úplně stejně jako každá jiná školačka v jejím věku a má samozřejmě
svůj vlastní svět, který zase naopak nechápou její rodiče, tudíž se s nimi
často hádá o „prázdný pytel“ (a někdy mi nejraději „zdrhla“ do světa lidí…). Zvláště
s maminkou má rozdílné názory na módu. Maminčina oblíbená hnědá barva,
kterou Lole neustále vnucuje, se jí ani trochu nezamlouvá a o vůních leštiček
ani nemluvě. Takže, když má něco spolužačka, Lola to chce mít samozřejmě taky –
jednou je to fialová sukénka, jindy zase leštička s růžovým olejem a
tentokrát je to opravdová senzace – živé miminko. Ano, čtete dobře! Miminka
jsou aktuálním bestsellerem, který prodávají v hypermarketech, takže je
jasné, že Lola nesmí za svými vrstevnicemi zaostávat. Je přesvědčená, že když
si „nevydupala“ fialový ohoz ani leštičku, mimino už prostě dostane… a taky ho
dostala.
Chvíli mi trvalo zvyknout si
na to, že se miminka prodávají v obchodě (a ještě navíc s návodem) –
představa o tom, že by živý tvoreček měl být něčí hračka nebo něco jako domácí
mazlíček mi zpočátku přišla proti srsti – jak by řekli Loliini rodiče – neetické.
Ale později jsem si zvykla a svůj názor
poopravila. Bylo úsměvné sledovat, jak se Lola o Filípka pokoušela starat a také
si uvědomila, že lidské „mláďátko“ není to samé jako každá další hračka, kterou
po čase zahodí do kouta. Lola sice ze začátku provedla pár kotrmelců (chudák
Filípek!), ale později ho měla upřímně ráda a stal se pro ni novým členem jejich rodiny. Jenže Lola musela chodit do školy a
maminka do práce, tudíž – pokud si Filípka chtěli nechat – nezbývalo nic jiného
než mu opatřit chůvu. A tak mu ji opatřili…
Hlavní hrdinku jsem si oblíbila. Sice jsem někdy měla chuť jí pořádně vyhubovat, ale jindy jsem jí zase držela palce - hlavně na konci, aby všechno s Filípkem dopadlo dobře. Ostatní spolužáci, se kterými se Lola přátelila, byly přesně takoví jako Lola. Někdy v pohodě, jindy až moc náladoví - zkrátka puberťáci.
Hlavní hrdinku jsem si oblíbila. Sice jsem někdy měla chuť jí pořádně vyhubovat, ale jindy jsem jí zase držela palce - hlavně na konci, aby všechno s Filípkem dopadlo dobře. Ostatní spolužáci, se kterými se Lola přátelila, byly přesně takoví jako Lola. Někdy v pohodě, jindy až moc náladoví - zkrátka puberťáci.
V knížce se ale našlo i pár pasáží, bez kterých bych se klidně obešla (SPOILER! rozvod Loliiných rodičů). Přeci jenom je to knížka určená pro mladší skupinu čtenářů a některé věci, by podle mého názoru mohly to nadšení z příběhu trochu ubrat. Konec zůstal velmi otevřený, takže doufám, že se dočkáme pokračování.
Knížka je určená pro čtenáře od 11 do 15 let a díky velkým písmenům,
malému formátu a autorčině stylu psaní určitě vhodná právě pro tuto věkovou
skupinu. Autorčin styl psaní je nekomplikovaný, bez složitých formulací, tudíž
knížce bez problémů mladší čtenáři porozumí. Autorka dala jazyku takový ten
typický náctiletý ráz – používala hovorový jazyk, běžné fráze, žertíky, humorné
situace a poutavé dialogy, které jsou vlastní dnešní mládeži.
Knížka V průšvihu ale
rozhodně
průšvih není a díky zajímavému námětu s prvky sci-fi si ji jistě oblíbí nejeden čtenář. Nezbývá mi nic jiného než
ji vřele doporučit nejenom náctiletým, ale i dospělým čtenářům, kteří určitě
v knížce také najdou zalíbení a
odreagování. Nejedna dívka se v příběhu jistě pozná – sem tam nějaké ty
problémy s rodiči má přeci každý, o problémech ve škole, vzájemném
„kočkování“ se spolužačkami a trablech s první láskou ani nemluvě.
Hodnocení: 4/5
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství "Pan Nakladatel" Filipa Čenžáka.
Žádné komentáře:
Okomentovat